Základem tohoto výboru jsou Žáčkovy básně, které nevyznávají pro něho tolik charakteristickou humornou polohu, ale svými náměty směřují tentokrát do mnohem vážnější tématiky. Jejím dominantním prvkem je především vztah mezi mužem a ženou, který autor umí vylíčit čistou melodickou linkou, opřenou o lehce komponovaný rým. Mnohdy je však tento vztah plný kontrastů a napětí, takže Žáček je nucen hledat ztracenou vnitřní harmonii. Ne vždy se mu to však daří, naopak se zdá, jakoby ji záměrně ponecháva